Jan Lipold

TÝDEN.CZ

22. 3. 2019
Rubrika: Co se jinam nevešlo

Skandály z nádraží Franze Kafky

Autor: Jan Lipold

05.12.2007 01:00

Franz KafkaFranz Kafka má v Praze už i nádraží, zjistil jsem ke svému překvapení, když jsem dorazil na mezinárodní stanici Praha – Holešovice. Kafka se tu do názvu prosadil zjevně kvůli marketingu. Na pasažéry Eurocity rychlíků má zapůsobit jako vývěsní štít solidní firmy.

Nádraží je jinak usmolené a plné podivných existencí, jak to na českých nádražích bývá. U pokladen v hale fronta, vedle blikají hrací automaty, naháněči vás přemlouvají k návštěvě obskurního masážního koutku. Normální nádražní restaurace tu samozřejmě chybí. Cestou do metra minete ošumělou plastiku komunistického novináře Julia Fučíka, stanice metra se totiž dřív jmenovala Fučíkova. Kdybyste šli ještě dál na vzduch, narazíte na divoce vyhlížející taxikáře a zplundrované staré Holešovice, nebo spíš na to, co z nich zbylo. Herzlich willkommen, Herr Kafka!

* * *

Demonstrace učitelů jsou sympatičtější než dejme tomu demonstrace zemědělců nebo obchodníků s ojetými auty. Nejen proto, že učitelé by si peníze zasloužili víc. Ale i kvůli transparentům, poznamenaným vzdělaneckou kreativitou. Naposledy včera jeden z nich úpěl: NECHCEME SPOŘIT S LIŠKOU!

* * *

Nejen demonstrovat, ale i stávkovat by se u nás mohlo klidně i víc, kdyby vláda nebyla tak slabá a pustila se do odvážnějších reforem. Jenže slabá je (a nejen ta současná), a tak hraje tradičně při zdi a dovolí nám vesele projídat ekonomický růst. A vedle toho provokuje tím, že nechá ČEZ kynout blahobytem a zdražovat elektřinu, aniž by řekla, co z toho bude národ asi tak mít. Jako že by mít mohl, vláda totiž pořád vlastní dvě třetiny ČEZu, takže za elektřinu platíme vlastně jí. Co s těmi elektromiliardami podnikne, není jasné (že by nové dálnice?), ale politikům každopádně dělá dobře, když balík peněz, který rozdělují, je co největší. Protože mají v ruce důkaz, že mají moc. Vlastně ze stejných důvodů se pořád hraje v parlamentu perverzní hra na „porcování medvěda“, přičemž ty milionové „malé domů“ na tenisové kurty a jiné lokální speciality smrdí na sto honů korupcí. Šatny fotbalistů se mají stavět za obecní nebo soukromé, ne za státní peníze.

* * *

Úplně chápu, že ten, kdo se celý život dře v dole, si chce na zestárlá kolena spokojeně užít důchodu. Spor o věk, od kterého má člověk na státní penzi nárok, mi přesto přijde vyšinutý. Podle všech těch řečí kolem to totiž vypadá, jako by „práce“ byly nějaké galeje, kde si občané musí odkroutit trest vyměřený za svou vlastní existenci. A „důchod“ se naopak prezentuje jako imaginární ráj, kde se trestanec po odpykání nucených prací blaženě rozvalí. Nejlepší by bylo nastoupit do něj hned po školní docházce.

Umím si přestavit, že makat pět dní v týdnu u pásu nebo u pokladny nemusí zaměstnance bůhvíjak vnitřně naplňovat. Ale když budeme práci pojímat jako placený trest, vykoupený víkendem, skončíme špatně všichni, a brzo. To už přede mnou tipovali i chytřejší lidé, a buďte klidní, nebyli to revoluční marxisté. Tak se dáme poddat, jak to dopadne.

* * *

Volby jsou ještě daleko, a tak si politici myslí, že jim projde leccos. „Moje služební cesta byla plánována tak, že končila v Innsbrucku, nevím, co je na tom divného. Měl jsem snad z letadla skončit padákem?“, objasnil s noblesou sobě vlastní Mirek Topolánek poslancům, proč cestou ze Sofie do Prahy vystoupil pod alpskými kopci (kde si zalyžoval). Novináři už k celému případu bohužel nemají co dodat; že se ministerský předseda chová jako arogantní papaláš, už napsali. Takže se na celou věc zapomene. Až do příště. A tak pořád dokola. Ale pořád líp, než v Rusku.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.7

Diskuze

Jan Lipold

Jan Lipold
Oblíbenost autora: 7.64

O autorovi

Jako novinář se živím od roku 1991. Pracoval jsem v redakcích ČTK, MF Dnes, Týdne, Hospodářských novin a Instinktu, od prosince 2008 jsem editorem zpravodajství Týdne. Srdečně zdravím všechny čtenáře!

Kalendář

<<   březen 2019

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031