Jan Lipold

TÝDEN.CZ

20. 10. 2018
Rubrika: Co se jinam nevešlo

Vstanou noví inženýři?

Autor: Jan Lipold

22.09.2009 22:42

V českém Senátu uspořádali seminář s makabrózním názvem Lidské zdroje v energetice. Naštěstí nešlo o to, čím topit. Jednalo se o tom, že elektrárnám, teplárnám a energetice vůbec chybějí vzdělané kádry.

"Pokles zájmu o energeticky orientované studium je hrozbou pro budoucnost," varovala místopředsedkyně horní komory, vizionářka Alena Gajdůšková. Informace, že energetice schází přibližně 15 tisíc (!) odborníků, zní sice naprosto neuvěřitelně (co by ti odborníci asi dělali, jak je možné, že jsme bez nich ještě neumrzli ve tmě, a podobně). Ale na semináři šli dál - a posteskli si, že techniků je u nás vůbec málo, nejen v energetice. "Z celého objemu vysokoškoláků (sic!) je jen asi 20 procent inženýrů, ale počet technicky zaměřených inženýrů je ještě nižší," postěžovala si podle ČTK senátorka Gajdůšková, doktorka pedagogických věd.

To stojí za komentář. Nejdřív, jak je to s tím objemem vysokoškoláků. Dvacet procent inženýrů není pravda, což se dá ověřit například na této adrese v tabulce na straně 4. Čísla ukazují, že z technické, případně ekonomické nebo zemědělské vysoké školy pochází nejméně každý třetí absolvent. Jestli jich nějaká lobby chce ještě víc, to je možné a asi to byl i hlavní motiv senátního semináře. Já třeba pamatuju, jak na gymnázium přišel plukovník a nás studenty lanařil na Vojenskou akademii Antonína Zápotockého. Taky jich tam bylo míň, než si přáli plánovači. To je holt ten věčný problém, že studenti nám nestudují to, co bychom potřebovali. Za socialismu to bylo s inženýry jednodušší - nabídka humanitních oborů byla tristní, takže na techniku se hlásil kdekdo (včetně autora blogu, inženýra ze stavební fakulty).

Jiná věc je úloha inženýrů v dějinách. Z negativní konotace slova inženýrství (viz sociální inženýrství) vyplývá, že si uvědomujeme, že s ní asi není všechno v pořádku. Inženýři - nejen lidských duší - to prostě někdy přehánějí a my jim důvěřujeme a spoléháme na ně víc, než je zdrávo. Manažeři průmyslu a obchodu se ale pochopitelně nebudou zdržovat nějakým filozofickým hloubáním. Mají v popisu práce výrobu, prosperitu. Čili chtějí, aby stát plodil inženýry, nejlépe takové, kteří by promazávali kolečka systému a neřešili, jaký to má smysl. A zas tak stěžovat si nemusí: například, v předposledním ročníku gymnázia s všeobecným zaměřením jsou na rozvrhu dvě povinné hodiny chemie a dvě povinné hodiny fyziky týdně, kdežto dějepis už skončil a je nepovinný. Předuniverzitní školský systém navádí studenty spíš k technice a přírodním vědám, než k humanitnímu vzdělání. Když se někdo vyzná v organické chemii i v moderních dějinách, nic proti. Ale do tvrdého jádra vzdělání patří hlavně to druhé.

Stát ovšem spravují inženýři. Na Hradě je inženýr ekonomie, praktické politice šéfují inženýr Paroubek a inženýr Topolánek. (Spojovat poměry v politice s jejich akademickými tituly by bylo smělé. Ale zkusme si představit, že místo ekonoma a strojaře by proti sobě stáli dejme tomu antropolog a historik umění. Vybranější politické způsoby to ještě nezaručí, ale řekněme, že by se zvýšila jejich pravděpodobnost.) Ve Sněmovně mívá inženýrské vzdělání víc než třetina poslanců - i po příštích volbách jich tu nejspíš bude víc, než právníků, filozofů a doktorů přírodních věd dohromady. Předsedou dolní komory zákonodárného sboru je teď inženýr agronom. Já vím, není to ten žádaný energetik - ale vážně tato země strádá nedostatkem inženýrů? Nemá spíš nadbytek technokratů, specializovaných pragmatiků? A málo neužitečných intelektuálů, co nepřikulují na hrubém domácím produktu? (Dřív by se řeklo: Nebudují socialismus?)  

Ale iluze stranou: pokud jde o předvolební inženýrský populismus, je úplně jedno, čeho je dotyčný absolventem. "Společně převezmeme zodpovědnost za růst životní úrovně Pražanů." Téměř dokonalý slogan. Snad až na to převezmeme (škoda, dalo se vynechat a nahradit dvojtečkou) jsou v něm samá krásná marketingová klíčová slova. Vedle nich se culí kandidáti sociální demokracie Hulinský (JUDr., PhD.) a Svoboda (Ing.). Že si dosažené vzdělání vetkli i do volebních plakátů, to už je jiná kapitola: česká titulománie.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  5.89

Diskuze

Jan Lipold

Jan Lipold
Oblíbenost autora: 7.64

O autorovi

Jako novinář se živím od roku 1991. Pracoval jsem v redakcích ČTK, MF Dnes, Týdne, Hospodářských novin a Instinktu, od prosince 2008 jsem editorem zpravodajství Týdne. Srdečně zdravím všechny čtenáře!

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031